„Zajišťovací příkazy dávají finanční správě neskutečnou moc nad firmami,“ říká předseda Strany soukromníků České republiky Petr Bajer. Případ opavské chemičky je podle něho bezprecedentní ukázkou toho, jak snadno lze tuto sílu zneužít.
Strana soukromníků České republiky institut zajišťovacích příkazů kritizuje dlouhodobě. V čem je hlavní problém?
Zajišťovací příkazy dávají finanční správě neskutečnou moc nad firmami. Úředník finanční správy může při pouhém podezření okamžitě zablokovat bankovní účty a zabavit majetek vybrané firmy právě prostřednictvím zajišťovacího příkazu. Tím sice momentálně zvýší příjem státu, firma samotná ale dost často začne bojovat s exekucemi, případně skončí v konkurzu. Když se následně ukáže, že podezření bylo nepodložené, už se nedá nic vrátit zpět. Firma je zničená. Případnou hmotnou a morální újmu podnikatele hradí daňoví poplatníci. Úředník žádnou odpovědnost nenese. To je naprosto šílený stav, který se stal častou praxí za dobu fungování současné vlády.
Zapadá do této praxe i případ opavské chemičky FAU?
Zásah finanční správy byl nezákonný. O tom nemusíme diskutovat, soud rozhodl jasně. Podle mě jde ale také o ukázku toho, jak lze tu moc, kterou mají úředníci, zneužít. Pokud finanční správa skutečně postupovala na základě zadání shora, jde o bezprecedentní svinstvo. V této souvislosti bych chtěl ještě upozornit na jeden moment. V nahrávce, která celý případ zlikvidované chemičky vrátila na titulní strany novin, někdejší ministr financí používá zajímavý slovník. O finanční správě mluví jako o „našich“ a pro její zásah má označení „klekli na ně“. To mě děsí stejně jako samotný případ.
Lze nějak zabránit tomu, aby se podobné případy opakovaly?
Jasně. A je jednoduché. My ho máme v programových prioritách: zavést osobní odpovědnosti úředníka za škody způsobené jeho rozhodnutím. Vycházíme z toho, že omezení nakládaní se soukromým majetkem či jeho úplné zestátnění je úkon, který může provést jen soud. Proto chceme omezit platnost takových rozhodnutí úředníků finanční správy, a to jen na případy hodných zvláštního zřetele. Ty pak jasně vymezit zákonem. A platnost takového rozhodnutí omezit na lhůtu, kdy může soud přijmout mimořádné opatření.
