Ministerstvo životního prostředí rozdělilo na dotacích zhruba 9,5 miliardy korun. Podpořené projekty měly přispět ke zlepšení stavu krajiny. Nyní Nejvyšší kontrolní úřad upozornil na to, že navzdory tomu „stav přírody a krajiny zásadním způsobem nezlepšil, v některých směrech došlo naopak ke zhoršení“. Ubylo například zemědělské půdy, krajina je dál fragmentována výstavbou a nepříznivá situace je i u vodních toků. Situace je o to tristnější, že Česká republika získala v předchozích letech na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody druhý nejvyšší podíl peněz ze všech států EU…
„Vzhledem k tomu, že dotační programy neměly žádné měřitelné cíle, nemohly se ani žádné dostavit. Prostě byly k dispozici peníze, tak se přerozdělily. To, že je někdo musel vydělat a odvést na daních, už úředníky a zřejmě ani politiky nezajímá,“ komentuje zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu předseda Strany soukromníků České republiky Petr Bajer.
V tomto případě navíc dochází k paradoxu, kdy stát se snaží bezzubě a neefektivně „napravovat“ dotacemi to, co do jisté míry nastalo kvůli dotacím v jiné oblasti – zemědělské výrobě. „Zemědělství není jen o produkci, má obrovský vliv na udržování nejvýznamnější složky životního prostředí – kulturní krajiny. A je evidentní, že naše krajina svou stále menší členitostí, schopností zadržovat vodní srážky a čelit erozím, tento charakter ztrácí. Systém zemědělských dotací totiž nahrává hlavně obřím podnikům,“ dodává zemědělec a člen Soukromníků František Tomášek.
Podle Strany soukromníků České republiky je tak nutné změnit přístup v dotační politice zemědělství. „Ta musí být ve vyšší míře zaměřena na malé a střední podniky a drobné pěstitele – tedy ty, kteří svou činností mohou přispět k vyšší pestrosti krajiny. Pak nebude nutné vyhazovat z okna miliardy na různé projekty s často pochybným přínosem,“ uzavírá Petr Bajer.
