Kde není cíl, není výsledek. A peníze tečou bůhvíkam…

24. Leden 2017

Ministerstvo životního prostředí rozdělilo na dotacích zhruba 9,5 miliardy korun. Podpořené projekty měly přispět ke zlepšení stavu krajiny. Nyní Nejvyšší kontrolní úřad upozornil na to, že navzdory tomu „stav přírody a krajiny zásadním způsobem nezlepšil, v některých směrech došlo naopak ke zhoršení“. Ubylo například zemědělské půdy, krajina je dál fragmentována výstavbou a nepříznivá situace je i u vodních toků. Situace je o to tristnější, že Česká republika získala v předchozích letech na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody druhý nejvyšší podíl peněz ze všech států EU…

„Vzhledem k tomu, že dotační programy neměly žádné měřitelné cíle, nemohly se ani žádné dostavit. Prostě byly k dispozici peníze, tak se přerozdělily. To, že je někdo musel vydělat a odvést na daních, už úředníky a zřejmě ani politiky nezajímá,“ komentuje zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu předseda Strany soukromníků České republiky Petr Bajer.

V tomto případě navíc dochází k paradoxu, kdy stát se snaží bezzubě a neefektivně „napravovat“ dotacemi to, co do jisté míry nastalo kvůli dotacím v jiné oblasti – zemědělské výrobě. „Zemědělství není jen o produkci, má obrovský vliv na udržování nejvýznamnější složky životního prostředí – kulturní krajiny. A je evidentní, že naše krajina svou stále menší členitostí, schopností zadržovat vodní srážky a čelit erozím, tento charakter ztrácí. Systém zemědělských dotací totiž nahrává hlavně obřím podnikům,“ dodává zemědělec a člen Soukromníků František Tomášek.

Podle Strany soukromníků České republiky je tak nutné změnit přístup v dotační politice zemědělství. „Ta musí být ve vyšší míře zaměřena na malé a střední podniky a drobné pěstitele – tedy ty, kteří svou činností mohou přispět k vyšší pestrosti krajiny. Pak nebude nutné vyhazovat z okna miliardy na různé projekty s často pochybným přínosem,“ uzavírá Petr Bajer.