Poslední dobou procházíme převratnými technickými změnami v automobilismu. K tomu Ministerstvo dopravy chystá a provádí změny v systému kontrol vozidel v provozu.
V nedávném období došlo k zásadním změnám v měření emisí. Tato změna byla sice zásadní z pohledu nutnosti investovat do systému stanicemi měření emisí, ale méně významná z hlediska kladného dopadu na životní prostředí. Jak vyčítají Ministerstvu dopravy (MD) někteří odborní pracovníci zastřešující fungování emisí uvedená změna nepostihuje ty nejpalčivější problémy z oboru, což nakonec dokazuje i např. kauza Dieselgate. Čili problémy např. s filtry pevných částic zůstávají. Uvedená změna přinesla do systému méně zásahu zvenčí při měření, jinak je však pouze administrativní obstrukcí. Jak jsme však zjistili, některé autoservisy se záhy naučili tento systém obcházet. Máme informace, že někteří dodavatelé zařízení mají speciální „krabičky“ k simulaci měření. MD tedy přidalo další změnu, vedoucí k nutnosti při měření emisí přidat fotografie vozidla, což je dobrá změna v tom, že nelze na emisních stanicích dělat auta bez aut. Bohužel tady převládla byrokracie nad reálnou potřebou dokumentace přítomnosti. Nicméně dopad na veřejnost je zcela drtivý. Obrovské fronty na stanicích měření emisí, kdy stanice někdy brzy po obědě začínají odmítat zákazníky, neboť je nestihnou obsloužit.
Jak to řeší ministerstvo v návrhu novely? Nařizuje, jedinému subjektu, kterému může, tedy stanicím STK, aby si do 4 let povinně postavili stanici měření emisí, jinak nemohou dále fungovat, což je velmi kuriózní řešení. A to bez ohledu na to, zda je to možné v místě či nikoli. Jestli to vyřeší situaci a jaké komplikace a náklady to přinese, ministerstvo dopravy neřeší. Prostě je to nezajímá.
Podívejme se, jak tato situace vznikla a vyvíjí se: Dle informací z MD existovalo v roce 2016 celkem 2800 stanic měření emisí. Následně po zavedení změny v měření emisí tento počet klesl z 2800 na pouhých 1800 stanic, kde bylo potřeba investovat do nových technologií. V současné době, tj. po novele zákona, kdy je třeba zajistit fotodokumentaci přítomnosti vozidel došlo k eliminaci dalších stanic, a to až na pouhých 1150 zaevidovaných v systému. Proto se nemůžeme divit, že se tvoří fronty. Emisních stanic je zhruba jedna třetina proto stavu v roce 2016.
Ptáme se, ale pomůže to? Pojďme se podívat, kým jsou stanice měření emisí provozovány. Dle informací ze strany MD je zřejmé, že většina těchto stanic je provozována autoservisy, pouze 160 stanic je provozováno Stanicemi technické kontroly (STK).
Zde se tedy naskýtá otázka, proč tolik stanic ukončilo svou činnost v druhé vlně (asi 700 stanic provozovaných autoservisy). Důvod nám připadá zřejmý, dokud nebyla nutná dokumentace, dal se systém velmi snadno ošálit.
Z těchto důvodů se před stanicemi měření emisí po celé České republice tvoří dlouhé fronty. Zatímco na stanicích technické kontroly si na systém již navykli, stanice měření emisí se k tomu postupem času teprve dopracují. MD a zástupci autoservisů tak zcela nepravdivě tvrdí, že se jedná o problém způsobený STK.
Jiří Rejmon,
člen předsednictva Strany soukromníků České republiky, člen předsednictva, Profesní komora STK
