Jak vlastně ty silné a velké strany vznikly?
Pokud si , Vážený čtenáři, pokládáš tuto otázku sám, je to velmi dobré, opravdu velmi dobré. Jsme rádi i pokud jsme Vám ji jen naočkovali, protože z hlediska tzv.právního státu , o kterém všichni více méně úspěšně předpokládáme, že existuje a všichni více méně pokrytecky mhouříme oči před důkazy o opaku, je tato otázka velmi a snad bytostně důležitá. Elementární pravidlo právního státu je to, že všichni mají stejná pravidla chování. Platí pro všechny bez rozdílu. A v tom je ten háček. Posuďte denní chování jakéhokoliv institutu, lhostejno zda právního nebo jen systémového. Dozná změn a právo se jaksi klopotně poupraví, nebo se nedodrží. A všichni přimhouříme očko. Ale my jsme dávno zapomněli, že tenhle zvyk jsme zavedli my. Nevzpomínáte? Ale ano! Zalistujte v paměti.
Opět se vrátím do roku 1989. Svobodné volby, hlásaly transparenty. Ale ony nebyly? Napřed se do parlamentu dosadili, ano, DOSADILI, tedy kooptovali poslanci. Všichni jsme tehdy cítili, že takto se nedá začínat právní stát a byly vypsány první svobodné volby po X letech. Vyhrálo OF na celé čáře. Co se ale dělo dál? Nikomu nepřišlo divné, že najednou z OF vznikla ODS a OH.
Všichni jsme přimhouřili pokrytecky očka a jasně, je potřeba trošku slevit ze svých zásad, vždyť je to v zájmu nás všech. A tzv.právní stát dostal povážlivé trhliny. Je to divné? Nebo normální? Pokud by toto pravidlo platilo pro demokratický stát, pak by zcela samozřejmě bylo akceptováno, že když při derby Baníku a Sparty bude Sparta prohrávat, že část hráčů za Baník jaksi samozřejmě přeběhne ke Spartě a část o poločasu prohlásí, že hrají za Olomouc a nakonec zápas vyhraje Olomouc nad Spartou, ač do zápasu vůbec nenastoupila. Fotbalová federace připíše body do tabulky Olomouci. Přijde Vám tento příměr absurdní? Ale ŽIJETE V NĚM už dvacet let! ODS převzala moc, stejně jako Sociální demokracie bez voleb! Převzala ji již za existující OF. Víte kolik lidí mělo tolik morální cti, že jim takové chování bylo naprosto cizí? Bylo jich sedm, jedním z nich byl i Rudolf Hrušínský st. a dnešní ministr pro národnostní menšiny Michael Kocáb. Ale to jen pro informaci.
Podívejme se na právní stát z hlediska přijatých zákonů. Pokud zákony byly přijaty v rozporu s předpisy právního státu, pak tu máme celkem zajímavý precedens. Zákony o volbách do poslanecké sněmovny, podle kterých byli zvoleni poslanci v roce 1992, byly přijaty protiprávně. Nikdo z poslanců OH ani ODS totiž za tyto strany nebyl zvolen. Jejich mandát neprošel ohněm svobodných voleb. Tedy, podle principů právního státu, jsou NEPLATNÉ! A dál a dál a dál….. jak se Vám tato vize líbí? A na čem postavily velké strany svou sílu? Na převzetí moci bez voleb. Byly by skutečně tak silné, kdyby musely čekat na demokratické volby schválené parlamentem, který by musel být obrozen z řad dalších kandidátů OF, kteří nepřevlékli kabáty? A byli by tedy naprosto řádnými právními nástupci poslanců, kteří změnili kabát? Nemusíme dělat nové zákony, logika je jasná. Volič zná strany i kandidáty těchto stran, volil-li stranu, znal jména kandidátů. A volbou s nimi vyslovil souhlas a podporu. Proč oni poslanci tehdy neopustili sněmovnu a nepřenechali místa dalším? Protože se báli o svá koryta. Už tehdy začala řádit korupce moci. A existenční strach . Proto dnes vládne protiprávně klika ČSSD a ODS někdy spolu někdy proti sobě, ale od počátku protiprávně. Netvrdím to ze závisti, vím to, jsem jedním z těch sedmi.
